Stopem a pěšky jsme procestovali celou Afriku během dvouleté cesty ...
Afrika je kontinentem neskutečných událostí, nepochopitelných skutečností i nebezpečné brutality. Přesto však ukrývá mnoho krásného, divokého, nepoznaného a magického. V letech 2004 a 2005 jsme uskutečnili cestu stopem a pěšky přes celý černý kontinent, jež vedla naše kroky přes 27 černých zemí. Naším hlavním cílem byly domorodé kmeny ukryté v těžko dostupných oblastech, jejich obyčejný život, jejich kultura a umění, jejich náboženství.
Nebyl to samozřejmě cíl jediný, samotná dlouhá a nejistá cesta pestrými společnostmi byla cílem. Také divoká příroda plná roztodivných zvířat a to zejména ve světě podvodním nás vypravila na cestu, která trvala celé dva roky. Prošli jsme mnohá území zmítaná válkami nebo hladomorem, stejně jako rajská místa, kde jsme objevili dokonalost. Také za přispění štěstí se nám podařilo dostat se k těm nejzajímavějším etnikům celé Afriky a strávit s nimi dostatečně dlouhý čas, abychom získali vhled do světa domorodého života, do světa voodoo i do světa sfér hudebních, zejména černého bubnování.
Cestovali jsme stopem či pěšky, nocovali ve stanu nebo pod širým africkým nebem. Čelili jsme tropickým chorobám, jedovatým zvířatům i nebezpečným gangům. Odměnou nám byla skutečná tvář tajemné Afriky, která se nám po dlouhé měsíce odkrývala, než nám ukázala svou pravou, neznámou tvář ...
Nechte se pozvat do světa domorodé nahoty předmluvou z naší knihy Nahá Afrika, která vyšla u vydavatelství Mladá Fronta a tuto cestu popisuje:
Ondřej Havelka a Michaela LorencováNezávislé cestování tímto kontinentem vždy bylo a zůstává tím nejdobrodružnějším na celém světě. Cestování zahalené legendárním závojem magie a kouzel, nebezpečí a smrti.
Je velice obtížné si vůbec představit, jak obrovská Afrika je, protože teprve ten, kdo pozná tamní cesty, respektive necesty, pochopí skutečné vzdálenosti, mnohdy nepřekonatelné. V subsaharské Africe cesty téměř neexistují, doprava samozřejmě také ne. Přes některé státy se nedá projet ani jednou možnou variantou, a to kvůli řekám, jezerům, horám, pralesům nebo nebezpečným domorodým kmenům či řádící epidemii smrtící nemoci.
Na cestě potom člověka ohrožuje divoká zvěř. Setkání tváří v tvář s krásnými africkými tvory, například se lvy, levharty, slony, hrochy, krokodýly a dalšími, může bohužel často končit smrtí. Ale i menší nebo téměř neviditelní jedinci, jako jsou hadi, škorpioni, pavouci, mouchy tse-tse či škůdci vyskytující se ve špinavých vodách, znepříjemňují cestování po černém kontinentě.
Přidejme zebry, které přenášejí okamžitě smrtící Ebolu, nebo komáry, přenášející smrtelně nebezpečnou malárii a jsme u zdravotních rizik. Snad jen fakt, že v některých oblastech je osmdesát procent dospělé populace nakaženo virem HIV, je dostatečně varovný. Cholera, žlutá zimnice, spavá nemoc, améby, břišní tyfus, a mnoho dalších zákeřných nemocí ohrožuje dobrodruha na cestě Afrikou.
Také setkání s lidmi, nejen v domorodých kmenech může mít neočekávané následky, kriminalita v některých oblastech dosahuje neuvěřitelných rozměrů, jinde zase probíhají občanské války, devastující již tak nejchudší státy světa a likvidující statisíce lidí.
Každá africká země vyžaduje při vstupu vízum, ale ne každá jej vydává, čili někam se zkrátka nedá jet, protože nelze získat vízum nebo celou řadu dalších speciálních povolení. Například získat v Africe vízum do Súdánu je téměř nemožné, a i když jej cestovatel získá, může vyrazit pouze do několika málo „povolených“ lokalit. Povolení k cestě na jih nebo na západ se nevydává vůbec.
Kouzelná a neobjevená Afrika hluboko ukrytá v šeru deštných pralesů a odříznutá neprostupnou spletí nástrah je nebezpečná jak svými obyvateli, kteří v šoku z neznáma často cizince zabijí, tak svým pověstným a fatálně silným voodoo. Šamani tam disponují obrovskou negativní mocí a celá kultura podle toho vypadá. Kanibalské hostiny, na kterých se servíruje člověk, nejsou výjimkou.
Dalším faktem, který nelze opomenout, je hladomor. Hlavně sahelský pás je postižen touto krutou hubnoucí kůrou a spousta dalších míst je na tom stejně. K tomu ještě doplním, že většinou se na nezávislé cestě Afrikou po náročném dni neubytujete, neosprchujete a nenajíte. Zbude vám jen moskytiéra, kousek cukrové třtiny, špinavá voda k pití a nepředstavitelná únava.
Procestovat celou Afriku alespoň jedním směrem je velice náročné a nebezpečné. Procestovat ji však nezávisle, zcela na vlastní pěst, bez jakéhokoli zajištění a bez terénního vozu, pouze s batohem na zádech, je někdy nemožné, jindy téměř nemožné, v závislosti na politické situaci nestabilních oblastí.
A konečně procestovat celou Afriku zcela nezávisle a to pěšky a stopem, bylo donedávna nepředstavitelné a absolutně nemožné.
Snad právě proto jsme se rozhodli takovou cestu absolvovat a dokázat si, že to možné je. Touha po neobjevených domorodých kmenech kdesi uprostřed pralesů, po divokých obrovských tvorech prohánějících se přenádhernou přírodou, po potápění mezi velrybami a žraloky, po tajemném voodoo a po extrémním dobrodružství nás vypravila na dvouletou cestu po černém kontinentě.
Jedním z hlavních cílů naší cesty byly právě domorodé kmeny ukryté leckdy ve velice těžko dostupných oblastech. Některé kmeny dosud žijí v místech, která jsou takřka nedostupná, ale právě tyto kmeny patří mezi nejzajímavější a také mnohdy mezi nejnebezpečnější.
Existují taková společenství, která cizince rituálně zabijí pouze za to, že spatřil jejich obětní místo. Takové domorodé kmeny staví své vesničky ve tvaru ženského těla a náčelník má svůj mocný trůn mezi barevnými dřevěnými sochami v pomyslném lůně.
Jiné kmeny zase tancují a cizince přijmou tradičním pohoštěním, což bohužel bývá například krev s mlékem, kterou nelze odmítnout. O rizikách takového nápoje ani netřeba psát více. Jinde zase nelze odmítnout syrové maso v nechutné omáčce servírované mezi visícími položivými opicemi, určenými ke konzumaci.
Mnoho domorodých kmenů se chrání svým voodoo, čili svou magií, kterou vládnou v určité formě všichni, silnější jsou potom náčelníci a nejsilnější a nejnebezpečnější samozřejmě šamani neboli kouzelníci. Ti dokážou člověka zničit pouhým pohledem nebo rituálem, při kterém oběť může být úplně jinde. Africké voodoo, které je nedílnou součástí domorodců, má neskutečnou sílu a je používáno dnes a denně k zahnání zlé moci, neštěstí, nemocí, zlých duchů, ale i k účelům praktičtějším, jako je přivolání deště.
Domorodé kmeny černého kontinentu žijí zkrátka absolutně jiným a to velice zajímavým způsobem a nahlížejí na život úplně jiným pohledem. Jiné hodnoty a priority staví tyto lidi do zajímavého světla syrového a nespoutaného života plného jak svobody, tak smrti.
Je velice obtížné dostat se do jejich světa fyzicky a o to obtížnější je dostat se tam i psychicky, pochopit a porozumět. Když se to ale podaří, odměna je nepředstavitelně obrovská, krásná, nezapomenutelná a celoživotně inspirující. Jsou to chvíle osvícení vykoupené neskutečnou cenou, chvíle, které vybírají svou daň, snad jediné chvíle, které za to skutečně stojí ...
(úvod z Nahé Afriky)
Naše boty pokryl prach těchto zemí: Maroko, Alžírsko, Tunisko, Západní Sahara, Mauritánie, Senegal, Mali, Burkina Faso, Ghana, Togo, Benin, Jihoafrická republika, Svazijsko, Lesotho, Botswana, Namibie, Angola, Zambie, Zimbabwe, Malawi, Mozambik, Tanzanie, Zanzibar, Keňa, Etiopie, Sudán, Egypt, Reunion, Madagaskar.
Fotografie z cesty si můžete prohlédnout v našem Okně do Afriky.
Knihu Nahá Afrika si můžete objednat online.
