Nahá Afrika

navigace

Okno do Afriky

Fotografie domorodých etnik, africké kultury a přírody ...

Výběr z fotografií

Nahá Afrika. Původně středoafrický kmen Himbů dnes najdeme zejména v severní Namibii. Himbové jsou proslulí svým unikátním zdobením a barvením těla, ale také neutuchajícím vztahem ke svým tradicím a neochotou přizpůsobit se civilizovanému světu. Přes velký tlak zůstávají tito lidé svobodní a nezávislí. Mladá dívka kmene Himba se právě potřela tradiční směsí másla a červené hlinky. Kmen Himbů nebo také Owahimbové patří do skupiny národů Bantů. (Namibie) Surmská dívka. Nahá surmská dívka má záda zdobená tzv. jizvovým tetováním. To vzniká hlubokým zářezem a následným zasypáním otevřené rány popelem. Jizvové tetování je oblíbené i u dalších kmenů, jako jsou například Dinkové v Súdánu, kteří se navíc vyznačují třemi hlubokými rovnoběžnými zářezy do čela a spánků. Surmové žijí na pravém břehu řeky Omo ve stejnojmenném údolí. Na západ od tohoto etnika žijí další surmické kmeny, jejichž vdané ženy si do rtů vkládají terakotový talířek - pelele. Při naříznutí spodního rtu se dívkám vyrazí čtyři přední zuby. Některé domorodé kmeny dokonce vkládaly talířky do obou rtů, například kmen Ubangi ve Středoafrické republice, nebo další jihosúdánské kmeny. Tito lidé se velmi obtížně fotografují, bývají agresivní a při prvním kontaktu s fotoaparátem většinou berou do ruky klacek nebo kámen. Jsou to pastevci a jejich život je spojen s přírodou. Oblíbeným nápojem Surmů je mléko s dobytčí krví. (Jihozápadní Etiopie) Arboro. Žena etiopského domorodého etnika Arboro. Toto etnikum žije v údolí Omo spolu s dalšími unikátními domorodými kmeny, jako jsou Karové, Hamarové nebo Tsamajové. Pro ženy Arborů jsou typické náušnice ze šnekovitě zatočeného drátu, kombinace modrých, bílých a červených korálků nebo také mosazné a kovové spirály na rukou a kovové obruče na nohou. Nosí zástěry z kůže zdobené po stranách plechovými doplňky. Arborové jsou animisté. Vyznačují se dobře stavěnými prostornými chýšemi, střechy dělají ze snopů slámy a z dlouhých trav, které svazují do špičky. Nepatří mezi výrazně nebezpečné bojovné kmeny a dokonce se nechají poměrně ochotně vyfotografovat. (Jihozápadní Etiopie) Himbové. Mladá matka se synem má na zádech další přírůstek do rodiny. Ženy v Africe rodí své děti ve velmi útlém věku, i ve dvanácti, třinácti letech. Himbové jsou pastevci a svým zdobením vyjadřují vztah nejen k ornamentům, ale také k práci s dobytkem. Zdobí se například rohy býků nebo kravskýma ušima. Zajímavé jsou i specifické copánky spletené před obličejem u himbských chlapců. Ženy obvykle nosí oblíbenou homolici. Celé tělo včetně ozdob a doplňků si barví směsí prachu z rozdrceného okrového kamene a másla. (Namibie) Noční rituál. Himbka se soustředí před kouzelným tancem nasvícená ohněm, jenž je pro Himby posvátný. Himbové žijí v tradiční víře. (Namibie) Rituál v srdci nahé Afriky. Surmické kmeny v oblasti hranic Etiopie a Súdánu patří k těm nejzajímavějším. Jsou to například etiopští Surmové a Mursiové, nebo jihosúdánští Tirmové a Suriové. Kromě talířků pelele se ženy zdobí také jizvovým tetováním a mosaznými náramky. Hlavy mají zcela oholené nebo zdobené úzkými pruhy vlasů. S těmito kmeny tu žijí také Bumové, jejichž ženy na krku nosí typické hnědé korále a propichují si spodní ret, v němž nosí ozdoby. Dále v Súdánské části najdeme Dinky s typickými štíty z buvolí kůže nebo také Šiluky na březích Nilu. Tato oblast je pro nezávislé cestovatele velmi nebezpečná, ale pouze tak lze ochutnat pravou atmosféru skutečně divoké Afriky. Přijedete-li terénním vozem nebo s karavanou průvodců, oslů a nosičů, zavřete si okno do opravdového světa těžko pochopitelné domorodé společnosti. (Jihozápadní Etiopie) Domorodci. Nazí muži kmene Surma v jihozápadní Etiopii. Surmové při sobě často nosí samopaly typu Kalašnikov, které mění s jihosúdánskými kmeny v kurzu jeden samopal za jednu krávu. Jsou to nebezpeční bojovníci žijící stále na kmenovém území, kde mezi jednotlivými kmeny nepanují přátelské vztahy. Cesta na území jiného kmene je často doprovázena bojem. Zvláštností tohoto kmene jsou vzájemné brutální krvavé boje dřevěnou holí donga. Muži se dělí do čtyř skupin podle stáří: Lusi - chlapci, Tagaj - mladíci a bojovníci, Rori - vážení muži a starší, Hiri - nejváženější starci. Fotografování provázela vzájemná nejistota a určité napětí. Nikdy jsme se necítili mezi těmito domorodci tak dobře jako například mezi Sambury v nedaleké severní části Keni. (Jihozápadní Etiopie) Náčelník kmene Samburu. Slavnostně oděný náčelník samburské vesnice si právě dnes bere svou šestnáctou manželku. Ta právě v nedaleké chýši prodělává ženskou obřízku. Mladší ženy zatím začínají stavět chýši pro novomanželku, zatímco starší ženy porcují maso a připravují oheň. Muži diskutují a zpívají svatební písně. Před chýší, kde vážené starší ženy provádějí obřízku, se řadí průvod žen s jedním oslem. Také ony již zpívají rituální písně. Děti si zatím nerušeně hrají. (Keňa) Krásná mladá mursijská dívka. Svou nahotu zdobí domorodá dívenka jen barevnými korálky a nápadným jizvovým tetováním. Na oholené hlavě má jen tradiční estetický pásek vlasů. V uších nosí dekorativní terakotové talířky. Mursiové jsou sice ve válečném stavu s některými sousedními kmeny, ale například s kmenem Kwegu udržují dobré vztahy. (Etiopie) Emo. Emotivní atmosféra prostupuje okolím při posledních paprscích zapadajícího slunce. Nad černým Senegalem se brzy rozprostře temná noc. Děti hledí do budoucnosti s nejistotou, ovšem problémy si ještě nepřipouštějí. Za chvilku bude ve vesnici ticho a domorodci se přesunou k ohňům. Ve městech však začné být velmi rušno a nebezpečno ... (Afrika) Pekelná Afrika. Terakotové talířky ve spodním rtu bývají úctyhodně velké, až 25 cm v průměru. Talířky v uších dosahují asi 10 cm. Nejen muži, ale také ženy surmických kmenů bývají agresivní a při sebemenším náznaku konfliktu nebo jen při nepříjemném pohledu berou do ruky klacek či kámen. Důvody, proč si surmické kmeny vkládají do rtů pelele, můžou být dva. Surmové tvrdí, že je žena s talířkem velmi krásná a je to tedy ozdoba a tradice. Druhým důvodem mohly být také nájezdy Arabů ze severu, kteří odváželi mladé dívky do harémů. Ženy s proříznutým rtem už nechtěli. Podle rozšíření v jiných částech Afriky se však lze domnívat, že tím pravým důvodem jsou tradice a pokyny předků. (Etiopie) Bojovníci. Mursiové jsou obávaní bojovníci. Také oni při sobě nosí samopaly. S okolními kmeny jsou ve válečném stavu. Muži se často zdobí kresbami, někdy i po celém těle. Mursiové jsou animisté. Základem afrického animismu je snad víra ve velkého dobrého a také ve zlého ducha, kteří jsou obklopeni družinami dalších, menších duchů. Ti zprostředkovávají kontakt mezi velkým duchem a šamanem. Mursiové však nepatří ke kmenům, které vytvářejí voodoo masky, sošky či složitější předměty. (Etiopie) Sikóliové. Při zkoušce dospělosti, která probíhá po obřízce masajských chlapců, se musí adepti pohybovat tři měsíce mimo svou vesnici a nikdo z ní je nesmí spatřit. Pokud vše zvládnou, vracejí se jako muži. Pro tuto příležitost nosí Masajové černá roucha a na obličej si malují rituální kresby. Stávají se z nich Sikóliové. Obřízka probíhá natažením předkožky penisu a následným useknutím ostrým kamenem nebo žiletkou. Několik dní před bolestivým rituálem jsou chlapci izolováni ve speciálních mužských chýších. (Tanzanie) Tance Himbů. V minulosti žili tito lidé nomádským způsobem života a kočují dodnes. Zabývají se hlavně chovem dobytka, v současnosti také pěstují kukuřici, okurky a hořké melouny. Živí se mlékem, tvarohem, kukuřicí a také kozím a hovězím masem. Jejich tance jsou plné energie a radosti, doprovázené hlasitým rytmickým zpěvem a tleskáním. (Namibie - Angola) Chýše. Při svatbě musí samburské ženy postavit nevěstě její novou chýši, ve které proběhne svatební noc. Tato chýše potom zůstává novomanželce. Samburové vyznávají mnohoženství, a proto každá manželka má svou samostatnou chýši. V této oblasti staví obydlí pouze ženy. Muži zatím relaxují při kuřivu, ale také alkoholu, který si přinášejí z dalekých městských trhů. Ani před svatbou nepanuje hektická atmosféra. Na vše je dostatek času, co se neodehraje dnes, odehraje se zítra. (Keňa) Kouřící šaman. Samburové si zpříjemňují chvíle nejrůznějším kuřivem. Ani svatba není výjimkou. Zanedlouho bude mysl uvolněná a oproštěná od hmoty na zemi. Začíná výlet do světa fantazie. Běžně užívaným podpůrným kuřivem je v subsaharské Africe zejména marihuana, v saharské Africe je to hašiš. (Keňa) Náčelník vesnice. Himbové jsou animisté a součástí jejich života je silné voodoo. Misionáři se je i v těchto odlehlých místech snaží obléknout a naučit chodit do kostela, Himbové však odolávají. Starý náčelník má výsadní právo přijmout nebo nepřijmout cizince ve vesnici. Himbové jsou šikovní při výrobě náramků a ozdob s typickými himbskými ornamenty. (Namibie - Angola) Domorodá Afrika. Malijská žena kojí své dítě u životadárné studny daleko od své vesnice. Voda je v Sahelu neobyčejně vzácná. Dlouhá období sucha ničí kraj mezi Saharou na severu a úrodnou tropickou částí na jihu. Sahelský pás, dříve označován jako Súdán, se táhne od Senegalu na západě až po samotný stát Súdán na východě kontinentu. V této části Mali žijí většinou Bambarové a Fulbové. Pro tuto oblast je typické zdobení uší žlutými provázky a dvojité zářezy vedle očí. Součástí života je zde voodoo, pomalu vytěsňované islámem, který zakořenil v okolních městech. Proto má dítě nejen na krku, ale také na trupu ochranné předměty kri-kri, do nichž šaman vložil kouzlo chránící dítě před zlými silami. Zemědělští Bambarové se objevují ve zprávách ze 17. století, kdy se jim podařilo vytvořit na troskách říše Mali dva státy - jeden se sídlem v Kaartě a druhý v Segu. Jsou také dobrými řemeslníky a obchodníky. (Mali) Mursi s pokrývkou hlavy. Ženy Mursiů jsou ve zdobení velmi vynalézavé a nepohrdnou jakýmkoli materiálem, který je zaujme. Terakotové talířky mají pouze vdané ženy. Svobodné dívky se mohou zdobit jizvovým tetováním nebo talířky v uších. Terakotové talířky pelele se vyskytovaly také u několika domorodých kmenů v Malawi a to dokonce ve spodním i v horním rtu. Průměr talířku ve spodním rtu bývá až 25 cm, zatímco průměr talířku ve rtu horním dosahuje 15 cm. Po smrti manžela se ret ženě zcela odřízne. (Etiopie) Bambarský chlapec. Také v západní části Mali mají domorodé kmeny své specifické variace účesů. Téměř v celé Africe si ženy a děti zakládají na různorodých, pestrých a nápaditých účesech, které vytvářejí i po několik dní. Bambarové jsou zruční i v barvení látek. Oblíbili si zejména barvení blátěnou batikou, při níž se barva opakovaně nanáší na místa na látce nekrytá blátem, čímž vzniká kontrast mezi tmavými a světlejšími místy. (Mali) Opuwe. Nahá Afrika na trhu v namibijské Opuwe, kde se střetávají domorodá etnika s civilizací. Žena nepočetného tradičního kmene mění na tržišti velké divoké melouny za zboží, které je potřeba v její vesnici. Jsou tady Himbové, Muhakaonové, Hererové a další kmeny. V nedaleké poušti Kalahari potom přežívají Křováci, kteří jsou typičtí malým vzrůstem, pepřovitými vlasy, lukem či kopím a mlaskavou řečí. Křováci dříve žili na území celé jihovýchodní Afriky, odkud však byli vytěsněni na poušť Kalahari. Sami se nazývají Sanové, tedy lidé. S nimi žili na tomto území také Hotentoti, kteří již nyní prakticky neexistují. (Namibie) Malý Himba. Dítě s ochrannými voodoo předměty. Také specifické čírko na hlavě má nositele chránit před zlými silami. Domorodí Afričané věří, že zárodkem nemoci nebo nezdaru je zlá síla nebo kletba vyslaná jinou osobou či duchem. S těmito silami pracují šamani, kteří také vytvářejí ochranné předměty. Děti jsou i přes bídné podmínky a leckdy i špatný zdravotní stav šťastné a rády se fotografují. Ve vesnici panuje celý den ospalá atmosféra horkého léta. (Namibie) Nahá černoška kmene Bambarů. Typická súdánská (sahelská) černoška. Mezi charakteristické rysy tohoto kmene patří dva hlubší zářezy vedle očí. V současné době je v módě také zářez nebo malba pod okem. Mladé dívky s oblibou nosí přes rameno uvázaný vlasec. Setkali jsme se s tím v mnoha vesnicích. (Mali) Tetování. Ženy malijského kmene Fulbe si ozdobně tetují svá ústa a do nosu vkládají zlatou náušnici. Pastevečtí Fulbové byli v průběhu minulosti poddanými různých súdánských (sahelských) států - Ghany, Mali, Songhaje, bambarských a hauských států, nástupnických států mandigských či Kánem-Bornu. To se změnilo během 18. a 19. století, kdy se vlivem nespokojenosti skupin Fulbů vyznávajících islám stali z pokojného kmene obávaní válečníci. Proti stávajícím státům zahájili poté svatou válku džihád, rychle je dobyli a vytvořili nové říše. Oficiálním důvodem byly náboženské cíle, které však byly pouze záminkou. Po boku Fulbů totiž bojovali také rolníci a chudina jiných kmenů a obětí se nestali jen pohanští, ale také islámští vládci a jejich státy. K povstání došlo postupně ve dvou oblastech Súdánu. V letech 1725 a 1726 dobyli Fulbové celý Futa Ďallon v Guinei. Další skupiny zaútočily v Nigérii, Nigeru a Beninu, kde dobyly městské státy sedmi pravých Hausů i většinu ze sedmi nepravých Hausů a vytvořily Sokotský sultanát. V první polovině 19. století výboje pokračovaly proti Kánem-Bornu, v povodí řeky Benue a v severním Kamerunu, kde vznikla řada státečků, které jen formálně podléhaly sultánovi ze Sokota. Fulbská vojska dále pronikla až k severním Jorubům, obsadila Ilorin a dobyla Staré Oyo. Jejich další postup zastavila mimo jiné moucha tse-tse, která decimovala koně elitních oddílů. Potomci fulbských nájezdníků vládnou v některých domorodých emirátech a sultanátech dodnes. (Mali) Starší Masajka. Masajské ženy s oblibou nosí doplňky z korálků. Původně nosily těžké železné a mosazné kruhy a náramky. Korálky se k nim dostávaly mezikmenovým obchodem z pobřeží, kam je od konce 18. století dováželi Evropané. Nyní používají i severočeské korálky z Jablonce nad Nisou. Také Masajské ženy procházejí krutou a bolestivou obřízkou, při níž je dospělé ženě odříznut klitoris. Typické je pro Masaje i vytahování prořízlého ušního lalůčku. Čím je lalůček delší a čím více korálků jej zdobí, tím je žena přitažlivější. Masajky nosí hlavy buď zcela oholené nebo jen s krátkými vlasy. Dlouhé vlasy jsou tady výsadou mužů. (Keňa - Tanzanie) Mauritánka. Černá Maurka na trhu v oáze Shinguti. Tato krásná oáza uprostřed maureiánské části Sahary ukrývá skutečný klenot v podobě nejstarší knihovny. Ta se může chlubit devět století starými knihami. Právě probíhá tvrdé smlouvání o konečnou cenu zboží, které žena nabízí. Stejně jako na většině území Afriky se zákazník musí k dobré ceně prodiskutovat a ta bývá zhruba na deseti procentech původní částky, někdy i méně. Hlavními etniky Mauritánie jsou Bílí Maurové, Černí Maurové a bantuští černoši z jihu. Otroctví tu bylo zrušeno teprve v roce 1980, ale na vzdálenějším venkově trvá dodnes. Mezi jednotlivými etniky tady panují velmi nepřátelské vztahy a silný rasismus. (Mauritánie) Surma. Ženy kmene Surma nosí své talířky do rtů většinu času vyjmuté jako dívka vzadu. Žena vpředu má svůj talířek nebývale hezky zdobený. (Etiopie) Masajský bojovník na Zanzibaru. Masajové žijí v současnosti hlavně v okolí nejvyšší hory Afriky Kilimandžára v Tanzanii a Keni. Někteří putují za lepším obchodem až na sever ostrova Zanzibar, kde turistům nabízejí své tradiční sošky nebo malby. Pocházejí však pravděpodobně z území dnešní Etiopie nebo Súdánu. Stejně jako Samburové patří do skupiny Nilotů, štíhlých vysokých černochů. Masajové jsou pastevci a jejich víra jim zakazuje zemědělský způsob života. Byli a stále jsou velmi dobrými a obávanými lovci a bojovníky. Velmi zajímavé jsou masajské tance, při kterých tanečníci vyskakují z místa i více než metr vysoko. Za rytmického pokřiku ostatních působí skokani se svýma pokrčenýma nohama ve vzduchu, jako by létali. Pro Masaje je typický tento způsob úpravy vlasů. Dlouhé vlasy vzadu mají spletené do copánků a často také potřené červenou směsí hlíny a másla. (Zanzibar) Svatba kmene Fulbů. Ženy tančí na africké svatbě. Při dlouhém pochodu západně od městečka Djené jsme náhodou narazili na svatbu tohoto parádivého kmene, který silně ovlivnil islám. Ženy jsou krásně nazdobené, oblečené do pestrých šatů originálních střihů a doplňků. Muži mají na sobě stylové dlouhé dželábie a muslimské čapky. K tanci hrají dva hudebníci, jeden na zvláštní strunný nástroj a druhý na buben. Zvláštností jsou brýle na hlavách mužů. Ty patrně symbolizují zámožnost majitele, a tak je tady hned několik hostů, kteří mají nasazeny i troje sluneční brýle. Oslavy probíhají po dobu tří dnů, vždy od pozdního odpoledne do ranních hodin. Atmosféra je velmi radostná, někdy až euforická, zejména při mužských tancích. Svatba je také příležitostí k seznámení mladých mužů a žen z jiných, často i dosti vzdálených vesnic. Přestože tito lidé více či méně přijali do svého života islám, tradiční víra i zažité zvyky předků přetrvávají. Například typicky tetovaná ústa si ženy při svatbě ještě barví. Také si zvýrazňují zářezy v obličeji, které jsou zde velmi oblíbené. Udržují také ochranné kri-kri předměty, které nosí na krku jako ochranné amulety. Přestože amulety připravuje kouzelník, vkládá do nich někdy i začarovaný úryvek z islámského Koránu, což je unikátní příklad prolínání dvou naprosto neslučitelných náboženství. (Mali) Ruce. Stará berberská žena má na ruce ozdobné tetování. Berbeři zdobí své ženy tetováním také na obličeji a dalších viditelných částech těla. Tetování v obličeji bylo v oblibě také u beduínských žen na poloostrově Sinaj. Tetované Berberky však pomalu ze severní Afriky mizí, protože nastupující generace již tetování v obličeji nepřevzala. Berbeři byli původní obyvatelé Sahary, postupně je však vytlačili a ovládli Arabové. Berbeři se tady usadili společně s Tuaregy (patřící k berberské jazykové skupině) na přelomu letopočtu. Z dávných cestopisů vyplývá, že na území dnešní Sahary žili i Pygmejové a další v současnosti vzdálené kmeny vyskytující se v tropické Africe. (Tunisko) Egypt. Relaxace u vodní dýmky na velbloudím trhu. Slovo šíša, kterým Egypťané nazývají vodní dýmku, vzniklo z původního slova hašiš. Dříve se v dýmce kouřil právě hašiš s černým tabákem, dnes se však šíša kouří pouze s tabákem. Přesto mnozí věnují odpoledne relaxaci po vzorů svých praotců. Velbloudí trh ve vesnici Birgash pulzuje obchodem na samém rozhraní nilské delty a západní pouště, jen několik kilometrů od Káhiry. Každý den se tady prodají stovky velbloudů dovážených z různých koutů Egypta, ale také ze Súdánu a někdy dokonce i ze Somálska. Súdánští velbloudi putují čtyřicet dní ze západního Súdánu do oblasti severně od Abu Simbelu v Egyptě, kde jsou většinou prodáni na velbloudím trhu u vesnice Daraw. Odtud absolvují již v nákladních autech čtyřiadvacetihodinovou cestu do Birgashe. Sem často dorážejí vyhublí na kost a prodávají se za nejnižší ceny. Egyptští velbloudi přicházejí na trh z poloostrova Sinaj a také ze západu a z jihu země. Menšího velblouda tady pořídíte za 1500 egyptských liber, zatímco za velkého zaplatíte kolem 3000 liber. (Egypt) Sikólio. Unavený pohled zkoušky odvahy. Zvláštní obrazce na obličeji Sikólia vytvořili Masajové po rituální obřízce. Takto symbolicky pomalován bude tři měsíce bloudit okolím, aby nebyl spatřen nikým ze své vesnice. Zkoušky dospělosti probíhají u mnoha afrických kmenů a leckdy jsou dosti těžké. Od odloučení přes lov až k soubojům dlouhými kopími. Teprve po návratu do vesnice se ze Sikólia stane konečně Morani - bojovník. Po vytvoření národního parku Serengeti byli Masajové vyhnáni až za jeho hranice, dnes žijí převážně na území Tanzanie a Keni. V okolí jsou také další domorodé kmeny jako například Tatogové u kráteru Ngoro-Ngoro známí svým jizvovým tetováním v obličeji, Kwaviové, Magatiové a dokonce i Bushmeni - tedy Křováci. (Tanzanie) Přísná tvář. Přísná tvář surmské ženy. Obyvatelstvo Etiopie je směsicí etnických skupin, z nichž největší tvoří dříve vládnoucí Amharové žijící většinou na severu a v centru země. Druhou velkou národnost představují Oromové (Gallové), kteří obývají většinou východní a jižní oblasti. Úředním jazykem je amharština, i když se hovoří asi 70 různými jazyky (Encyklopedie Zeměpis Světa). Surmové žijí v jihozápadní části Etiopie při hranici se Súdánem. (Etiopie) Voodoo soška. V současné době je Afrika vystavena silnému tlaku křesťanství a islámu na tradiční animistická náboženství. V mnoha zemích tak rostou kostely a mešity jako houby po dešti, ale domorodci na své tradice nezapomínají, stále se bojí od nich ustoupit. Afričan, jenž přijal křesťanství, věří většinou velmi hluboce a silně. Stále však klade velký důraz na běžné voodoo pomůcky, jako jsou ochranné přívěšky kri-kri na krku, končetinách či kolem pasu. Také islámským dětem se na hlavách vyholují ochranná čírka nebo nechávají symbolické pramínky vlasů. (Benin) Vesnice. Útes Bandiagara, který fakticky vymezuje území kmene Dogonů, je dlouhý 150 kilometrů a vysoký až 400 metrů. Celý je provrtán jeskyněmi, průchody, šachtami a velkými místnostmi, kde Dogoni žijí. Právě uvnitř se pravděpodobně ukrývá tajemství Dogonů, které tolik fascinuje vědce po celém světě. Klíč k legendám o původu Dogonů na jiné planetě a vysvětlení prastarých astronomických znalostí náčelníků zůstanou ukryty do té doby, než agresivní Dogoni pustí cizince hlouběji do svého útesu. (Mali) V deštném pralese. Domorodá vesnice v hluboké džungli. Zdejší domorodci si nemohou stěžovat na nedostatek jídla. Ovoce tady v širém okolí roste samovolně a divoce ve skutečně velkém množství. Od banánů přes litchi až po ananasy. Domorodci také loví krokodýly a drobnou pralesní zvěř jako opice, chameleony a plazy. (Madagaskar) Tržiště na vodě. Západoafrický Benin je kolébkou voodoo a přímo magicky přitažlivým místem pro cestovatele. Ještě stále tam najdete živý deštný prales, úžasné pobřeží přezdívané Zlaté a také rozsáhlé laguny, na nichž vyrostly unikátní vesnice. Jednou z nich je vesnice Ganvié, vybudovaná na jezeře Nokoué. Veškerý obchod se koná právě tady na jakémsi vodním náměstíčku. Lidé si z loďky na loďku podávají své produkty a směňují. Prodává se zde zejména ovoce, zelenina a hrstka výrobků. K mání jsou také silné voodoo sošky a nejrůznější fetiše. Beninské voodoo je věhlasné a obávané. Benin je také jediný stát, který přijal vodun (voodoo) za své státní náboženství. Žijí tady však také křesťané a muslimové. (Benin) Autobus. Zastaví-li vozidlo v blízkosti vesnice, ihned jej obklíčí množství prodejců ovoce, zeleniny, nápojů, cigaret a dalšího zboží. Velký zájem bývá o klacíky, kterými si Afričané čistí zuby. Po delším čištění potom černochovi trčí z úst množství dřevěných třísek a vláken, ale zuby skutečně září bělobou. Ačkoliv je nesnesitelné horko, černoši cestují v přeplněných vozidlech, kterým nejdou otevřít okénka, v mikinách, kapucích a leckdy i v zimních čepicích, z pod nichž jim stékají proudy potu. V Africe je ale celá řada věcí, které Evropan zkrátka nepochopí. Náklad se tady nosí na hlavách a také auta jsou většinou na střeše slušně naložena. Úplně na vrchu všeho nákladu potom bývají přivázané neustále mečící kozy. Technický stav vozidel je tradičně velmi špatný. (Mali) Velká mešita. Rušný pondělní trh láká obyvatele celého okolí na hlavní prostranství před Velkou mešitou ve městě Djené. Pestrou směs kultur zde tvoří lidé kmenů Bambara nebo Peul, leckdy se zde dokonce vyskytnou Tuaregové ze Sahary. Lidé se schází, aby nabídli své plody nebo jiné zboží a prodali je, nebo vyměnili za další potřebné věci. Město tak připomíná pohádkové mraveniště v labyrintu hliněných budov, uliček, průchodů či mostků. (Mali) Skalní houba v Bílé poušti. Egyptská Bílá poušť je plná bizardních útvarů, které zformoval větrem hnaný písek. (Egypt) Sahara. Poušť Sahara se rozprostírá téměř po celé severní Africe. Táhne se od Maroka a Mauritánie na západě až po Egypt a Súdán na východě. Původně byla patrně osídlená černochy, které na přelomu letopočtu vytlačily berberské a tuaregské kmeny. Po islamizaci saharské Afriky přišli Arabové a území osídlili. Krásné duny pokrývají jen asi 10% celé plochy této pouště. Zbytek jsou písčité roviny nebo vyprahlé skalní masivy. Výstup na vysoké duny je v horku a s těžkým batohem na zádech poměrně vyčerpávající. Nohy se boří do písku a ve svahu ujíždějí zpátky dolů. Z vrcholu to ale potom jede nádherně. Nejdůležitější společník na tůře přes poušť je za všech okolností dostatek vody. Ta totiž v rozpálené poušti při námaze mizí velmi rychle. (Maroko) Úsměv. Velbloud přežvykuje na trhu ve vesnici Birgash v Egyptě. Téměř v celé severní Africe si můžete snadno a velmi levně půjčit nebo koupit velblouda. Z jeho hřbetu se cestovateli otevře krásný, houpavý pohled na okolní vyprahlou krajinu. Do některých odlehlých koutů Sahary se koneckonců jinak než na velbloudu nedostanete. Stovky let křižovaly pouští tisíce velbloudích karavan převážejících například sůl, zlato, slonovinu nebo také umělecké předměty nejrůznějších etnik. Dnes jsou tyto karavany prakticky zcela nahrazeny zásobovacími trucky a svou dlouhou pouť přes poušť realizují poslední karavany vozící hlavně sůl. Arabové využívají tato zvířata také na maso. (Egypt) Na pláži. Masaj kráčí po zanzibarské pláži. Poslední dobou cestují Masajové až na sever ostrova Zanzibar, kde se snaží těžit z cestovního ruchu. Prodávají své tradiční látky, hole a další drobné dřevěné předměty. V hlavním městě Stonetownu potom také rádi pózují turistům. (Zanzibar) Tanzanská pláž. Východní pobřeží Afriky se pyšní nádhernými plážemi. Bílý písek korálového původu, průzračná voda, množství překrásných druhů ryb - to vše je typické pro tuto oblast. (Tanzanie) Žralok lagunový. Žralok lagunový - White-tip reef shark - Triaenodon obesus se dorůstá déky až 210 cm. Vyskytuje se v hloubkách 1 - 40 m. Je to běžný druh vyskytující se na útesech osamoceně nebo v malých skupinách. Přes den odpočívá na dně nabo v jeskyni, v noci potom loví ryby mezi korály. (Indický oceán) Stolový korál. Větevník talířový - Solid table coral - Acropora clathrata. Vlevo dole je také Větevník deskový - Fine table coral - Acropora cytherea. Větevníků je celá řada, např. Větevník křehký, Větevník pevný, Větevník rodu Acropora. Modrá ryba pod větevníkem je Bodlok běloprsý - Powder-blue surgeonfish - Acanthurus leucosternon. (Indický oceán)

Krásné mladé africké dívky apod., aneb upoutávka

Tento web pro vás zdarma vytvořili:

© Ondřej Havelka

html, css :: Atelier GINGO