Nahá Afrika

navigace


Kniha Nahá Afrika

Usedněte pohodlně do křesla a pojďte se s námi podívat do míst, kam se dosud žádný běloch nedostal ...

Ponořte se do neuvěřitelného světa domorodé nahoty uprostřed džunglí i pouští celé Afriky. Pojďte se s námi podívat na místa, kam se dosud žádný běloch nedostal, a objevíte kmeny žijící neskutečným životem. Stanete se součástí jedinečné cesty pěšky a stopem přes celý černý kontinent, součástí nečekaných událostí, které jsme v domorodých vesničkách kdesi v pralese prožili. Nechte se unést unikátními fotografiemi těch nejzajímavějších domorodých kmenů Afriky ...

Havelka O., Lorencová M.:

Nahá Afrika (Mladá Fronta, Praha 2006)

Kniha Nahá Afrika.
Koupit online

Kniha Nahá Afrika popisuje naši dvouletou cestu po celé Africe, která byla ve svém rozsahu a stylu unikátní. Popisuje cestu stopem a pěšky přes 27 afrických států a dalších několik zemí Asie a Evropy, které jsme během této cesty navštívili.

Kniha se zaměřuje zejména na divoké domorodé kmeny celého černého kontinentu, a to nejen na jejich exotický vzhled, ale také na jejich náboženství, kulturu a charakter. 98 stran textu popisuje ty nejzajímavější události, které jsme mezi divokými kmeny zažili. Někdy šlo o život, jindy byla setkání veskrze příjemná.

Křest knihy Nahá Afrika v Náprstkově muzeu.

Páteř knihy tvoří 128 stran fotografií převážně nahých domorodců z celého kontinentu. Dotýká se i potápění na těch nejlepších afrických lokalitách, mezi žraloky.

Nahá Afrika vyšla na konci roku 2006 u vydavatelství Mladá Fronta.

Náčelníkův bratr, nejstarší manželka a sám ženich. 
Slavnostně oděný náčelník samburské vesnice si dnes bere svou šestnáctou manželku. Ta právě v nedaleké chýši prodělává ženskou obřízku. Mladší ženy zatím začínají stavět chýši pro novomanželku, zatímco starší ženy porcují maso a připravují oheň. Muži diskutují a zpívají svatební písně. Před chýší, kde vážené starší ženy provádějí obřízku, se řadí průvod žen s jedním oslem. Také ony již zpívají rituální písně. Děti si zatím nerušeně hrají. 
(Keňa)

S knihou úzce souvisí také výstava Nahá Afrika, která po tři roky putovala českou zemí.

Atmosféru knihy můžete okusit v ukázkách:

Lalibela. 
Tajemná Lalibela skrývá záhadně postavené kostely, zapuštěné do kamenné země. Kostel St. George je vytesán v půdorysu kříže. 
(Etiopie)

Tajnými chodbami se tedy spouštíme do neznáma. Dostáváme se do jednoho z kostelů, který je kompletně vytesán v půdorysu kříže. Je to neuvěřitelná stavba. Interiér nahání hrůzu. Bílí rytíři v blýskajících se brněních tu svými kopími drtí čerty vyskakující z pekla. Obrazy jsou nasvíceny odlesky světla od drahokamů zasazených v obrovských majestátných křížích zdobících stěny a rohy. Pomalovaná plátna nesou podobný vzkaz jako obrazy. Když vidíme černočerného svatého muže s havraními kudrlinami a ještě myslíme na ty domorodé muže z okolních pralesů, nemůžeme se zbavit podivného dojmu, že jsou až moc podobní těm obyvatelům pekla z osm set let starých obrazů.

Srdce nám svírá dojem, že toto místo upadlo do prokletí, že tu snad ani nikdy nemělo stát.

z kapitoly Hluboká Lalibela
Sikóliové. 
Při zkoušce dospělosti, která probíhá po obřízce masajských chlapců, se musí adepti pohybovat tři měsíce mimo svou vesnici a nikdo z ní je nesmí spatřit. Pokud vše zvládnou, vrací se jako muži. Pro tuto příležitost nosí Masajové černá roucha a na obličej si malují rituální kresby. Stávají se z nich Sikóliové. Obřízka probíhá natažením předkožky penisu a následným useknutím ostrým kamenem nebo žiletkou. Několik dní před bolestivým rituálem jsou chlapci izolováni ve speciálních mužských chýších. 
(Tanzanie)

Hum .... hum .... hum .... hum .... hum ozývá se z masajských hrdel hřmotný rytmický pokřik a jeden začíná skákat do rytmu.

Skáče výš a výš, až jsou skoky opravdu vyšší, než by člověk čekal. Hum ...... hum ...... hum ..... hum stále hlasitěji, se stále většími mezerami, protože skoky jsou vyšší a vyšší.

Masaj již skáče tak vysoko, že to snad ani není možné, ale vidíme to na vlastní oči.

Přidává se druhý a po chvilce mi naznačuje, abych se přidal také. Posilněn jejich dýmkou odrážím své tělo z bílého písku do rytmu skoků, které stále natahují. Euforie stoupá a skoky jsou neuvěřitelně vysoké, ale ladné a jemné, jakoby ani svaly nebyly používány.

Zdá se mi, že již téměř létám, ve vzduchu mě drží nepopsatelná energie, kterou Masajové svým rytmickým zpěvem vytvářejí. Hum ....... hum ...... zní stále do kola a mladíci skáčou snad půl metr nade mne, je to neuvěřitelné. Jejich měkké a dokonalé skoky se zrcadlí v tyrkysové vodě oceánu a černé copánky jako by líbaly azurové nebe.

Skáčeme stále dále a nevnímáme svá těla, jen duše odpoutaná od hmoty se vznáší nad pláží a medituje masajskou mantrou.

z kapitoly Masajská levitace na Zanzibaru
Surmská dívka. 
Nahá surmská dívka má záda zdobená tzv. jizvovým tetováním. To vzniká hlubokým zářezem a následným zasypáním otevřené rány popelem. Jizvové tetování je oblíbené i u dalších kmenů, jako jsou například Dinkové v Súdánu, kteří se navíc vyznačují třemi hlubokými rovnoběžnými zářezy do čela a spánků. Surmové žijí na pravém břehu řeky Omo, ve stejnojmenném údolí. Na západ od tohoto etnika žijí další surmické kmeny, jejichž vdané ženy si do rtů vkládají terakotový talířek - pelele. Při naříznutí spodního rtu se dívkám vyrazí čtyři přední zuby. Některé domorodé kmeny dokonce vkládaly talířky do obou rtů, například kmen Ubangi ve Středoafrické republice, nebo další jihosúdánské kmeny. Tito lidé se velmi obtížně fotografují, bývají agresivní a při prvním kontaktu s fotoaparátem většinou berou do ruky klacek nebo kámen. Jsou to pastevci a jejich život je spojen s přírodou. Oblíbeným nápojem Surmů je mléko s dobytčí krví. 
(Jihozápadní Etiopie)

Zdejší šaman nás na okamžik zahlédl a nám bylo ihned jasné, že tím naše návštěva končí. Nenávistně zlostný pohled a neuvěřitelná, nepopsatelná vnitřní síla nás sežehla od základů a hnala daleko pryč. Kdo by snad nevěřil africkému voodoo, měl se přijít podívat na tohoto muže a udělat si tak objektivní názor. To už není člověk, ale samotný ďábel. Jestli tento člověk nežije z větší poloviny v pekle, tak jen proto, že by se ho tam báli. Samo peklo na nás plivlo ohnivou slinu a ohořelé surovou zkušeností nás zahnalo dál.

z kapitoly Etiopské údolí Omo – Černý poklad afrických pralesů

Ukázky fotografií

z knihy Nahá Afrika

Bouřková mračna nad Zanzibarem. 
Masajové přicházejí až na severní cíp ostrova koření do vesnice Nungwi, kde se snaží prodat nebo směnit své produkty. 
(Zanzibar) Žena kmene Mursi s nebývale velkým terakotovým talířem ve rtu. 
Terakotové talířky ve spodním rtu bývají úctyhodně velké, až 25 cm v průměru. Talířky v uších dosahují asi 10 cm. Nejen muži, ale také ženy surmických kmenů bývají agresivní a při sebemenším náznaku konfliktu nebo jen při nepříjemném pohledu berou do ruky klacek či kámen. Důvody, proč si surmické kmeny vkládají do rtů pelele můžou být dva. Surmové tvrdí, že je žena s talířkem velmi krásná a je to tedy ozdoba a tradice. Druhým důvodem mohly být také nájezdy Arabů ze severu, kteří odváželi mladé dívky do harémů. Ženy s proříznutým rtem už nechtěli. Podle rozšíření v jiných částech Afriky se však lze domnívat, že tím pravým důvodem jsou tradice a pokyny předků. 
(Etiopie) Sahara. 
Poušť Sahara se rozprostírá téměř po celé severní Africe. Táhne se od Maroka a Mauritánie na západě až po Egypt a Súdán na východě. Původně byla patrně osídlená černochy, které na přelomu letopočtu vytlačily berberské a tuaregské kmeny. Po islamizaci saharské Afriky přišli Arabové a území osídlili. Krásné duny pokrývají jen asi 10% celé plochy této pouště. Zbytek jsou písčité roviny nebo vyprahlé skalní masivy. Výstup na vysoké duny je v horku a s těžkým batohem na zádech poměrně vyčerpávající. Nohy se boří do písku a ve svahu ujíždějí zpátky dolů. Z vrcholu to ale potom jede nádherně. Nejdůležitější společník na tůře přes poušť je za všech okolností dostatek vody. Ta totiž v rozpálené poušti při námaze mizí velmi rychle. 
(Maroko) Nazí Himbové. 
Mladá matka se synem má na zádech další přírůstek do rodiny. Ženy v Africe rodí své děti ve velmi útlém věku, i ve dvanácti, třinácti letech. Himbové jsou pastevci a svým zdobením vyjadřují vztah nejen k ornamentům, ale také k práci s dobytkem. Zdobí se například rohy býků nebo kravskýma ušima. Zajímavé jsou i specifické copánky spletené před obličejem u himbských chlapců. Ženy obvykle nosí oblíbenou homolici. Celé tělo včetně ozdob a doplňků si barví směsí prachu z rozdrceného okrového kamene a másla. 
(Namibie) Vesnice. 
Útes Bandiagara, který fakticky vymezuje území kmene Dogonů, je dlouhý 150 kilometrů a vysoký až 400 metrů. Celý je provrtán jeskyněmi, průchody, šachtami a velkými místnostmi, kde Dogoni žijí. Právě uvnitř se pravděpodobně ukrývá tajemství Dogonů, které tolik fascinuje vědce po celém světě. Klíč k legendám o původu Dogonů na jiné planetě a vysvětlení staletí starých astronomických znalostí náčelníků zůstane ukryt do té doby, než agresivní Dogoni pustí cizince hlouběji do svého útesu. 
(Mali) Dogon. 
Tajemné voodoo masky kmene Dogonů promlouvají při záhadných rituálech. 
(Mali) Velká mešita. 
Rušný pondělní trh láká obyvatele celého okolí na hlavní prostranství před Velkou mešitou ve městě Djené. Pestrou směs kultur zde tvoří lidé kmenů Bambara nebo Peul, leckdy se zde dokonce vyskytnou Tuaregové ze Sahary. Lidé se schází, aby nabídli své plody nebo jiné zboží a prodali je, nebo vyměnili za další potřebné věci. Město tak připomíná pohádkové mraveniště v labyrintu hliněných budov, uliček, průchodů či mostků. 
(Mali)

Tuto knihu i moje další knihy Cesta vzhůru, cestou v dál Západní Afrikou a Cesta k branám Damašku Východní Afrikou dostanete na našem Africkém tržišti.


Krásné mladé africké dívky apod., aneb upoutávka


Tento web pro vás zdarma vytvořili:

© Ondřej Havelka

html, css :: Atelier GINGO